rovnováhám (Petr Miklas)
(verše od 22. 01. 2012 brzy dopoledne)

Vždycky se najde háček... (Tereza Nikodymová)
Tjamtadááádááá… Znáte to, někdy je den tak skvělo skvělý, úžasno úžasný, božsko božský, že si člověk říká, kdy přijde zlom a spadneme z obláčku úspěchu a štěstí do hnoje problémů.

Jak je důležitý míti filipa . (Eduard Seibert)
Komu není shůry dáno, v apatice nekoupí – zní velmi staré pořekadlo. Pořekadla vycházejí ze zkušeností, myslím, že jsou dána i naturelem národa. Třeba to novější, teď už i demokratické – jsme si tu všichni lidé rovnoprávní, jen někteří jsou rovnoprávnější, než ti ostatní. Tedy po pravdě, četli jsme to mezi řádky už na průmce, v době počátcích Beatles. A vida, je platné i dnes. Snad ještě možná víc, než dřív.

Tajemství "koordinačního orgánu" (Martin Krummholz)
Další podezřele nediskutovaná zásadní otázka české vědní politiky. Ze závazného materiálu Národní politiky VaVaI České republiky na léta 2009 - 2015 (bod III.A 1-1) vyplývá, že, "za účelem zavedení strategického řízení VaVaI a zefektivnění systému veřejné podpory VaVaI bude vytvořen koordinační orgán", který "vznikne v roce 2013 transformací současné RVVI." Jak je možné, že o takto zásadní systémové změně dosud nepadlo ani slovo?

Proč Češi neodpovídají na e-maily (Martina Bittnerová)
Chtělo by se mi říct, že co svět světem stojí, v Čechách se ve většině případů odpovědi na e-mail nedočkáte. Ovšem tato komunikace mi připadá příliš mladá na podobné hodnocení.

Dvě ministerstva a jedno zdraví (Oldřich Vinař)
Lékaři nedovedou dobře definovat tak základní pojmy, jako je nemoc a zdraví. Nemusí se za to stydět, protože ani fyzika nedovede dobře definovat, co je to hmota. Světová zdravotnická organizace se z toho vyzula tím, že řekla, že zdraví je stav, kdy je člověku dobře po stránce tělesné, duševní a sociální. Hned ovšem dodává, že jde o ideál, ke kterému by měla medicína směřovat. Politici a úředníci si zdraví co do ministerstev rozdělili aspoň na dvě: ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce ...

Vykouřená cigareta s Ježíšem Kristem (George Novotny)

Když cílem je chození bez cíle..(Chodím městem XIV.) (Jan Vargulič)
Ve významné části dospělého života jsem měl kýmsi nade mnou (nebyl to bůh) docela pevně stanovené osobní cíle a můj pohyb se odehrával ve vymezeném prostoru školních chodeb a učeben a navíc ještě podle časového plánu daného jízdním řádem (dojížděl jsem) a rozvrhem hodin (učil jsem tam něco mezi češtinou, dějepisem a sbíráním brambor). 
Od té doby, co mne řídily povinnosti státního zaměstnance, však uplynulo dost času a mnohé v mém životě se rozvolnilo a já se po světě jen tak ledabyle courám ...

Laskavý pohled na vesmír očima ztroskotance (Karel Trčálek)
Pokud se nepletu, tak jsem antipodem sebe sama

Ranní ptáče, dál do.... co? (Monika Petráková)
Koho? Proč? A já? No fuj... Také ráno tak rádi vstáváte? No kdo by ne, že? Znám pár lidí, kterým zazvoní budík, a oni během deseti minut sedí u jídelního stolu s hrnkem horkého čaje, čtou noviny, a jsou opravdu nechutně a trapně "čerství". Jak jste jistě dobře pochopili, mezi tyto šťastlivce já nepatřím. Ne, ne, to ani trochu.

Hurá! Mám prázdniny! (Zuzana Zajícová)
Proč by měly mít prázdniny jen děti? Já je chci taky!

Hádanky z mrazivého rána na zahřátí hlavy (Zdeněk Pavlík)
Jestli si chci ráno zahřát mozek, je nejlépe šáhnout po křížovce. U kávy se ty políčka vyplňují dobře, když tedy pominu začátek, kdy moje hlava nechce pustit do světa ani písmenko. Dneska to bylo podobné. Víkend byl dlouhý. Mrazivý a dlouhý. Světlejší chvilkou byla téměř slunečná neděle, kdy se ten mráz dal zvládat i s úsměvem. A tak jsem místo křížovky napsal tři hádanky. Myslím, že jsou to hádanky. Když si budete chtít taky zahřát "kebuli" tak jsem je napsal i pro vás. Ale stejně si myslím, že ...